středa 20. srpna 2014

#28: V předsálí života

Rychlý raport ze dnů posledních a mého snažení vydat debut, být známější, bohatší, lepší a tak dále a tak dále a tak dále. Původně jsem chtěla psát článek o Sylvii Plath, ale přihodily se zase nějaké věci, kvůli nimž teď čekám v předsálí, snad už konečně toho pekla nebe? Nevím, ale svěřím se s nimi zavčas, dokud jsou ještě horké, s nejistým rozuzlením, a proto tedy i vzrušující.

Věc číslo jedna: Možná, ale opravdu jen možná (nechci to zakřiknout) budu psát do jednoho internetového média. V rámci utajení nemůžu napsat jakého, ale můžu snad jenom říct, že je to opravdu velké a řekla bych i dost vlivné médium. O jeho oslovení jsem uvažovala už delší dobu, ale - jak to už v mém životě bývá - až jedna negativní zkušenost a následná motivace z ní mě k tomuto konečnému kroku dokopala. A pak jsem si zase mohla nadávat, proč já blbá jsem to neudělala dřív. Odpověď totiž byla rychlá a kladná natolik, abych si mohla dovolit říct, že možná do něho opravdu budu psát. Koneckonců i ona odpověď je pro mě malý úspěch, třebaže nemůžu říct, že by mě vyloženě překvapila. Co se týče neliterárních záležitostí, doposud mi vyšlo vše, o co jsem se pokusila. Což neříkám proto, abych se vychvalovala. Chci tím jenom navázat na vtipnou pointu, že ohledně všeho dalšího, jakožto i mého slavného života, mi nevychází nic, cha cha. Ale to spíš než do spisovatelova deníku patří do toho mého sešitového, takže hned k věci druhé...

Věc číslo dva: ... a ta už je literární. Jak pozorní čtenáři blogu odtuší, týká se opět mé knihy. Tu jsem zaslala do třetího vydavatelství (ne, z druhého nad mým debutem vězí stále jedna velká černá díra), z něhož se mi dnes i ozvali. Pouze tedy s tím, že pán, kterému jsem to poslala, to předává osobě povolanější - z množství kontaktů jsem nějak nemohla poznat, komu přesně mám ukázku poslat. A mám takový pocit, že tentokrát se odezvy už dočkám. Na mysli mám i tu negativní. Nějaká ale zkrátka bude a já tak konečně povstanu tváří tvář realitě. Realitě mého psaní, nebo aspoň toho, které jsem předvedla tam.

A zase jsem něco udělala a pak by dávalo i smysl, proč mi šanci dal až třetí či další vydavatel. Má hrdinka až při poslední poslední revizi dostala své jméno. Tedy to pravé. Stále jsem totiž měla problémy s jejím příjmením. Nic lepšího mě ale nenapadalo (ty jména!) a pak taky XY prostě už byla XY. Potom jsem si ale četla noviny a tam jsem to spatřila. Byla to nějaká anketa a odpovídala tam jedna holka. Holka, která měla velice podobné příjmení s mou hrdinkou! Ale přesně o těch pár chybějících písmenek lepší. Halelujá! XY byla na světě. A taky v tom byla ještě jedna další shoda, ale tu možná vysvětlím až někdy, v daleké ale snad už bližší budoucnosti, v níž můj debut bude mít své místo v obchodech.

1 komentář: